Kauza: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona jako předmět podnikání

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona jako zdánlivě vymezený předmět podnikání

Pokud si budete někdy
ve volné chvíli brouzdat stránkami Obchodního rejstříku, uvidíte, že v
kolonce předmětu podnikání společností bývá pravidelně uváděna formulace, která
zní “Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona”. Ano,
tato formulace odpovídá živnostenskému zákonu.

Jenže tuto formulaci
Nejvyšší soud ve svém usnesení, sp. zn. 27
Cdo 3549/2020, označil za neurčitou, a zdánlivou. Jinými
slovy, předmět podnikání vymezený slovy „Výroba, obchod a služby neuvedené
v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona“ není žádným předmětem podnikání a není
z nej zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká. Na základě takového ujednání
tak není možné zapsat předmět podnikání do obchodního rejstříku, a rejstříkové
soudy by měly návrhy na zápis dle takových zakladatelských dokumentů zamítat.

Aby soudci Nejvyššího
soudu problematiku ještě více zjednodušili, zabývají i tím, kolik živností je
možné v zakladatelské listině definovat. Soudce, který vydával výše
zmíněné usnesení vyjádřil myšlenku, že k podnikání většině společností
stačí 20 živností. V současnosti se v soudních kruzích vede živá
diskuse, kolik živností už je moc.

Dobře. Co tedy s tím?

Pokud s podnikáním začínáte, zapište
do zakladatelského dokumentu živnosti tak, že:

1)     
vyberte
z nabízených volných živností to, co bude opravdu vaším předmětem
podnikání,

2)    
definujte živnost
vlastními slovy tak, aby z bylo z popisu zřejmé, co společnost dělá.
Živnostenský úřad si to pak zařadí pod příslušnou živnost.

Pokud už podnikáte a máte takto
vymezený předmět podnikání, měli byste:

1)     
svolat valnou hromadu a definovat svůj
předmět podnikání dle rozhodnutí Nejvyššího soudu,

2)     společně
s notářem změnit zakladatelské dokumenty společnosti (cena notáře),

3)     upravit živnostenské
oprávnění,

4)     a opravit
zápis v OR (2000,- bez DPH).

Tato změna se dle statistik dotkne až 89
% všech společností s ručením omezeným a až 81 % všech akciových
společností. Pokud to necháte být, vystavujte
se nepříjemnostem, které mohou v krajním případě vyústit až ve zrušení obchodní
korporace soudem a pokutu so 100 tisíc Kč. Zároveň se takové jednání statutárního
orgánu může posuzovat jako porušení péče řádného hospodáře a statutární orgán
pak může nést odpovědnost za případné škody.