Kauza: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona jako předmět podnikání

Předmět podnikání “Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona” je již pasé. Přečtěte si, jak bude nově fungovat vymezení živností a na co byste si jako podnikatelé rozhodně měli dát pozor.

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona jako zdánlivě vymezený předmět podnikání

Pokud si budete někdy ve volné chvíli brouzdat stránkami Obchodního rejstříku, uvidíte, že v kolonce předmětu podnikání společností bývá pravidelně uváděna formulace, která zní “Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona”. Ano, tato formulace odpovídá živnostenskému zákonu.

Jenže tuto formulaci Nejvyšší soud ve svém usnesení, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, označil za neurčitou, a zdánlivou. Jinými slovy, předmět podnikání vymezený slovy "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona“ není žádným předmětem podnikání a není z nej zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká. Na základě takového ujednání tak není možné zapsat předmět podnikání do obchodního rejstříku, a rejstříkové soudy by měly návrhy na zápis dle takových zakladatelských dokumentů zamítat.

Aby soudci Nejvyššího soudu problematiku ještě více zjednodušili, zabývají i tím, kolik živností je možné v zakladatelské listině definovat. Soudce, který vydával výše zmíněné usnesení vyjádřil myšlenku, že k podnikání většině společností stačí 20 živností. V současnosti se v soudních kruzích vede živá diskuse, kolik živností už je moc.

Dobře. Co tedy s tím?

Pokud s podnikáním začínáte, zapište do zakladatelského dokumentu živnosti tak, že:

1)      vyberte z nabízených volných živností to, co bude opravdu vaším předmětem podnikání,

2)     definujte živnost vlastními slovy tak, aby z bylo z popisu zřejmé, co společnost dělá. Živnostenský úřad si to pak zařadí pod příslušnou živnost.

Pokud už podnikáte a máte takto vymezený předmět podnikání, měli byste:

1)      svolat valnou hromadu a definovat svůj předmět podnikání dle rozhodnutí Nejvyššího soudu,

2)     společně s notářem změnit zakladatelské dokumenty společnosti (cena notáře),

3)     upravit živnostenské oprávnění,

4)     a opravit zápis v OR (2000,- bez DPH).

Tato změna se dle statistik dotkne až 89 % všech společností s ručením omezeným a až 81 % všech akciových společností. Pokud to necháte být, vystavujte se nepříjemnostem, které mohou v krajním případě vyústit až ve zrušení obchodní korporace soudem a pokutu so 100 tisíc Kč. Zároveň se takové jednání statutárního orgánu může posuzovat jako porušení péče řádného hospodáře a statutární orgán pak může nést odpovědnost za případné škody.