Slovník důležitých pojmů

Plná moc

Plnou moc můžeme vnímat jako vznik smluvního zastoupení. 

Termínem „zmocněnec“ se nazývá osoba, která na základě plné moci někoho zastupuje. A ten, kdo svou plnou moc uděluje, se nazývá „zmocnitel“. Plná moc je považována za jednostranný právní akt na rozdíl dohody o zastoupení, což je právní akt dvoustranný. Podle § 441 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku, plná moc musí být písemná jen tehdy, pokud písemnou formu vyžadují i následné právní úkony zmocněnce při které jedná nebo pokud jde o tzv. generální plnou moc, na základě které je zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele ve všech věcech. Podpis je nutný mít notářsky nebo úředně ověřený jen v případě, pokud to vysloveně vyžaduje zákon. 

Plná moc by měla obsahovat:

  • jméno zmocněnce a zmocnitele
  • rozsah zmocnění oprávnění
  • dobu na jakou se plná moc uzavírá
  • datum a podpis zmocněnce i zmocnitele

 

 



Poptávkový formulář

Zavoláme Vám zpět
Nahoru